Nejstarší venkovské domy ve východních Čechách

Cílem projektu bylo vydání publikace Nejstarší venkovské domy ve východních Čechách, do níž byly shromážděny poznatky z dosud nepublikovaných stavebně historických průzkumů dvou desítek nejstarších venkovských domů a hospodářských staveb východních Čech. Na práci se podílí 20 spoluautorů, editory byli Jiří Škabrada a Zuzana Syrová-Anýžová.

Objevování nejstarších východočeských domů probíhalo v posledních desetiletích jako postupná skladba několika vektorů různých disciplín. Začalo vlastně v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století novým formulováním představy o specifické prostorové skladbě vesnického domu pozdního středověku a raného novověku, odvozené od interpretace fungování středověké dymné jizby. Jiřího Škabradu jako autora těchto hypotéz pak přesvědčili Zuzana a Jiří Syroví, že domy s takto archaickou charakteristikou na Vyskomýtsku, Litomyšlsku a Poličsku ještě skutečně existují.

První výsledky společné badatelské práce byly představeny na konferenci Vesnický dům 16. a 17. století, uspořádané v Poličce v roce 1992. Do prohloubené průzkumové a dokumentační činnosti v průběhu dalších dvou desetiletí pak mohla vstoupit i práce s historickými písemnými prameny a rovněž nová disciplína – dendrochronologie, díky které je možné zjišťovat dobu výstavby domů s dostatečnou přesností.

Zřejmě i díky tomu, že poznatky o této nejstarší vrstvě památek lidové architektury dosud nebyly souhrnně publikovány, chybí dosud obecnější povědomí o jejich existenci a mimořádné hodnotě. Tuto mezeru chce napravit publikace, do níž byly shromážděny poznatky ze stavebně historických průzkumů dvou desítek nejstarších venkovských domů z východních Čech – z krajů Pardubického a Královéhradeckého (včetně jednoho objektu z kraje Vysočina).

Jádro publikace tvoří katalog, seřazený podle stáří jednotlivých objektů. Před katalogem je zařazena kapitola, která probírá souhrnně jednotlivé specifické typologické a konstrukční znaky těchto staveb. Součástí většiny statí o jednotlivých domech jsou rešerše písemných pramenů, takže díky konfrontaci s dendrochronologickými daty známe často i konkrétní stavebníky domů, resp. jejich stavebních etap. Součástí obrazového doprovodu jsou barevně vyhodnocené půdorysy, zachycující vývoj domů, a bohatá fotodokumentace celkového stavu i průzkumových sondáží, a to v barevném i starším černobílém provedení.

nvd_potah_w1r-1024x609

Publikaci vydala Společnost pro obnovu vesnice a malého města, z.s. a Univerzita Pardubice na konci roku 2018. Vydání finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Pardubický kraj. Je možno ji objednat u sekretáře SOVAMM (viz kontakt) nebo k objednávce využít interaktivní online formulář.