Nepálená hlína v průzkumech SOVAMM

Společnost pro obnovu vesnice a malého města (SOVAMM) vznikla v roce 1990 jako zájmové sdružení odborníků a zájemců o venkovské stavitelství. Vernakulární (lidovou i stavitelskou) architekturou se zabývá i z pohledu konstrukcí a technologií.

Dlouhodobým projektem SOVAMM je Atlas lidové architektury, jehož vznik umožnily dva stejnojmenné grantové projekty (Kuča & Škabrada 1997). V Atlasu jsou primárně zpracovávána data shromážděná soupisovou, průzkumovou a dokumentační činností členů SOVAMM od r. 1964. Souběžně je prováděn terénní průzkum oblastí, které vyžadují doplnění.

Navazující projekt SOVPIS by měl vytvořit digitální archiv SOVAMM a převést Atlas do podoby prostorového informačního systému. Je navázán na Integrovaný informační systém památkové péče (IISPP) NPÚ¹.

Z projektů SOVAMM přinesly nové poznatky v oblasti historických hliněných konstrukcí především stavebněhistorické průzkumy (SHP) NP Podyjí a jeho OP (Dostál et al. 1997) a Litomyšlska a Vysokomýtska (Ebel et al. 2002). Průzkumy byly provedeny ve třech stupních podrobnosti od inventarizace řešených území v měřítku 1:5000, přes průzkumy sídel 1:2880-1:1000 po SHP jednotlivých objektů v podrobnostech zaměření 1:100-1:50.

SOVAMM spolupracoval vytipováním objektů i na projektu Restaurování, sanace, rekonstrukce památkových objektů – stavby, konstrukce, artefakty z nepálené hlíny, stavebně – technologické předpisy a konstrukční detaily (Kříž & Vorel 1998). V projektu byly provedeny rozbory materiálů hliněných konstrukcí vyskytujících se v České republice: vrstvené nakládané hlíny, válků vrstvených i kladených do bednění, hlíny dusané do posuvného bednění, nepálených cihel, omazávek srubu a hliněných omítek včetně dekorativních.

Průzkumy SOVAMM a jeho členů se podařilo identifikovat řadu hliněných konstrukcí náležejících k nejstarší dochované vrstvě našich vesnických staveb.

Z konstrukcí z masivní hlíny je to komora domu se žudrem čp. 115 v Pouzdřanech (okr. Břeclav) z r. 1596 (Syrová & Syrový 2007, 2012). Patrová komora s obvodovými stěnami z masivní nepálené hlíny je integrální částí jádra domu úhlové dispozice s rohovou síní. Nebylo možno určit, zda jde o konstrukci z vlhké sypké hlíny dusané do posuvného bednění (nabíjenou) nebo z hlíny plastické vrstvené bez použití bednění (nakládanou). K objasnění by mohla napomoci analýza přítomnosti vody ve směsi v době stavby. Dům je zajímavý i materálovou skladbou. S obdobným řešením, kdy v domě zděném již z tvrdého materiálu je i roubená obytná místnost s masivní hliněnou omazávkou, se pro toto období setkáváme např. v Želešicích čp. 76 (okr. Brno – venkov).

Vnější hliněné omazávky jsou neoddělitelnou součástí starobylých obytných místností rozpoznaných v rámci SHP i na Litomyšlsku a Vyskomýtsku. Nejstarší jsou dymné jizby domu usedlosti čp. 2 ve Vračovicích (okr. Ústí n. Orlicí) z r. 1538, čp. 11 v Cerekvici nad Loučnou (okr. Svitavy) z r. 1550, čp. 171 v Čisté (okr. Svitavy) z r. 1583 a světnice výměnku usedlosti čp. 97 v Čisté (okr, Svitavy) z r. 1617². Rozbor rostlinných příměsí omazávek jizby čp. 171 v Čisté ukázal, že vnější omazávka dochovaná nad úrovní měněných dolních trámů, pochází z doby výstavby na konci 16. století. Vnitřní byla provedena až po opuštění dymného provozu.

I pro nepálenou cihlu nacházíme v průzkumech doklady z období před třicetiletou válkou. Je jím sýpka usedlosti čp. 4 v Dědibabech (okr. Mělník) (Pešta 2004). Podle výsledků dendrochronologického průzkumu trámků portálku v patře, vznikla mezi léty 1570 – 1582. Díky organickému provázání ostění portálku z pálených cihel je masivní obvodové zdivo jejího patra z nepálených cihel prokazatelně současné se zbytkem stavby. Unikátně jsou zde dochovány i zbytky vnější omítky s geometrickou výzdobou.

Bez zajímavosti nejsou ani poznatky z období mezi koncem třicetileté války a masivním nástupem hliněných konstrukcí na sklonku 18.století.

Na Litomyšlsku a Vysokomýtsku byly zkoumány i roubené omazané obytné místnosti z tohoto období, postavené již jako světnice: Vraclav (okr. Ústí n. Orlicí) čp. 49 z r. 1657, Trstěnice (okr. Svitavy) čp. 61 z r. 1664, Benátky čp. 28 (okr. Svitavy) z r. 1669, Čistá (okr. Svitavy) čp. 186 z r. 1672 a čp. 33 z r. 1702³.

Nabíjeným stavbám z období před koncem 18. století se věnovaly sídelní průzkumy Mařatic (okr. Uher. Hradiště), Uherského Ostrohu (okr. Uher. Hradiště), Jankovic (okr. Uher. Hradiště) a inventarizační průzkum CHKO Bílé Karpaty. Zmínku zasluhují alespoň dusané konstrukce dochované pod pozdně klasicistními a historizujícími fasádami domů na náměstí Uherského Ostrohu (Eliáš et al.1993, Syrová & Syrový 2012).

Průzkum obcí NP Podyjí a jeho OP, sídelní průzkumy Šatova (okr. Znojmo), Slupi (okr. Znojmo), Modré (okr. Uher. Hradiště) nebo Hrušky (okr. Prostějov) identifikovaly řadu konstrukcí z vrstvené hlíny (Syrová & Syrový 2007), především z válků, vrstvených i kladených do bednění. Vedle hospodářských staveb (lisoven a stodol) se je podařilo dokumentovat i u staveb obytných a to i v městském prostředí, např. v Mikulově. Ani varianta vrstvení hlinoslaměné směsi vidlemi postupem, jaký známe z Menclova popisu a fotografií ze Žitného ostrova (Mencl 1980:10-11), nebyla zřejmě na našem území neznámá. Dokládá to nález dnes již bohužel zaniklých pozdně barokních lisoven situovaných na humně za radnicí městečka Šatov (okr. Znojmo). Podařilo se je zastihnout s čerstvě opadanými kusy omítky, pod níž byly zřetelné charakteristické znaky této konstrukce: vrstvy nakládání, osekání povrchu stěn a zaoblená nároží (Syrová & Syrový 2007).

Hlavní objem hliněných konstrukcí podchycených databázemi a průzkumy SOVAMM tvoří konstrukce 19. a 1. pol. 20. století, z období, pro něž máme již k dispozici i stavební plány. Vytěžení informací z fondů stavebních archivů je nedílnou součástí průzkumů. Výjimečně jsme přitom narazili i na plány vernakulárních staveb z období před r. 1850 (Ostrožské Předměstí (Eliáš et al. 1993)). Na opačném konci jsou mnohdy architektonicky působivé stavitelské plány 1. pol. 20. století.

Pro zpracování velkého objemu dat se u průzkumů od 90. let osvědčilo využití nástrojů GIS a v něm prováděných tematických analýz. Ty umožňují zpřesnění výskytu hliněných konstrukcí v časovém a prostorovém kontextu.

Informace soustředěné v soupisových a dokumentačních databázích i v dosud nedigitalizované dokumentaci průzkumů SOVAMM a jeho členů představují důležitý pramen pro odbornou i širokou veřejnost. Do doby než se podaří nalézt finanční podporu pro projekt SOVPISu jsou data převáděna do IISPP a zpřístupňována jeho prostřednictvím. Při absenci vyčerpávající dokumentace na pracovištích památkové péče jsou tak i pro ně dostupným podkladem pro ochranu lidových staveb, ať již k doplnění informací o chráněných památkách a územích, výběru objektů a celků vhodných k ochraně nebo poskytování podkladů pro územní plánování.

Poznámky:

  1. Dostupný na https://iispp.npu.cz. SOVAMM se od počátku na vývoji IISPP podílí. S NPÚ testuje v projektu LoCloud (http://www.locloud.eu/) i publikování dat do European.
  2. Dendrochronologická datování.
  3. Uvedená data se opírají o dendrochronologické datování, u čp. 49 ve Vraclavi i o vročení na stropním průvlaku.

Použité zkratky:

  • GIS – geografický informační systém
  • CHKO – chráněná krajinná oblast
  • IISPP – Integrovaný informační systém památkové péče NPÚ
  • NP – národní park
  • NPÚ – Národní památkový ústav
  • OP – ochranné pásmo
  • SHP – stavebně historický průzkum
  • SOVAMM – Společnost pro obnovu vesnice a malého města
  • SOVPIS – Prostorový informační systém SOVAMM

Literatura a prameny:

  • Dostál, P., Syrová, Z. & Syrový, J. 1997. Stavebně historický a urbanisticko historický výzkum NP Podyjí a jeho OP – modelový příklad GIS a systému urbanistické stability. Brno: nepublikovaný průzkum dostupný v NPÚ, Praha.
  • Ebel, M., Syrová, Z., Syrový, J. & Škabrada, J. 2002. Litomyšlsko, Vysokomýtsko, soupis stávajících architektonických a urbanistických hodnot, veškeré dokumentace a pramenů, prezentace formou GIS. Brno: nepublikovaný průzkum dostupný v NPÚ, Praha.
  • Eliáš, J.O., Syrová, Z. & Syrový, J. 1993. Stavebně historický průzkum MPZ Uherský Ostroh. Brno: nepublikovaný průzkum dostupný v NPÚ, Praha.
  • Kříž, J. & Vorel, J. 1998. Restaurování, sanace, rekonstrukce památkových objektů stavby, konstrukce, artefakty z nepálené hlíny, stavebně technologické předpisy. Brno, Rožďalovice: nepublikovaný dokument dostupný v NPÚ, Praha.
  • Kuča, K. & Škabrada, J. 1997. Atlas lidové architektury. Informace o grantovém projektu. Památkové listy, 12, 7-12.
  • Mencl, V. 1980. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia.
  • Pešta, J., 2004. Dědibaby, okres Mělník, sýpka v usedlosti čp.4. In Dějiny staveb 2003, sborník příspěvků z konference v Nečtinech. 192-197. Plzeň: Petr Mikota.
  • Syrová, Z. & Syrový, J. 2007. La bauge en Moravie dans le contexte des constructions historiques en terre crue de la région danubienne. In Patte, E. & Streiff, F. (eds) L’architecture en bauge en Europe, Actes du colloque Colloque européen organisé à Isigny-sur-Mer du 12 au 14 octobre 2006, Les Veys: 117-131. Les Veys: Parc naturel régional des Marais du Cotentin et du Bessin.
  • Syrová, Z. & Syrový, J. 2011. La brique crue moulée dans les pays historiques tchèques (Bohême et Moravie – Silésie). In Chazelle, C.A., Klein, A. & Pousthomis, N. (eds) Les cultures constructives de la brique crue: Echanges transdisciplinaires sur les constructions en terre crue; vol.3: 248-260. Gap: Editions de l’Espérou.
  • Syrová, Z. & Syrový, J. 2012. Rammed earth in Moravia (Czech Republic) in the context of neighboring lands. In Mileto, C., Vegas López-Manzanares & F., Cristini, V (eds) Rammed Earth Conservation. 229-235. Leiden: CRC Press/Balkema.
  • Syrová, Z. & Syrový, J. 2013. Historic daubed corner-timbered constructions in Czech Republic. In Correia, M., Carlos, G.. & Rocha, S. (eds) Vernacular Heritage and Earthen Architecture: Contributions for Sustainable Development. 29-34. Leiden: CRC Press/Balkema.
 
Text článku: Syrová, Z. & Syrový, J. 2014. Lehm in historischer Bauforschung und Inventarisation der SOVAMM („Gesellschaft für die Erneuerung des Dorfes und der Kleinstadt“) / Hlína ve stavebně historických a inventarizačních průzkumech SOVAMM. In Plöckinger-Walenta, V. & Novotný, M. (eds) Lehmbau: Tradition un Moderne / Hliněná stavba: tradice a současnost. 145-154. Atzenbrugg: Wienviertler Museumsdorf Niedersulz.
Reklamy

Jedna reakce na Nepálená hlína v průzkumech SOVAMM

  1. Pingback: Lyon, hlavní město hlíny | Syrový a Syrová, architekti

Komentáře nejsou povoleny.