Od kartotéky k informačnímu systému

Průzkumy a dokumentace: od kartotéky k informačnímu systému

(text příspěvku do Národopisného věstníku)

Ing. arch. Zuzana Syrová, ing. arch. Jiří Syrový

(Národní památkový ústav, generální ředitelství // Společnost pro obnovu vesnice a malého města)

Množství informací, které je nutno při zpracování průzkumů lidové architektury počínaje průzkumy plošnými a podrobnými průzkumy jednotlivých objektů konče, vede zákonitě k využití databází a následně i k potřebě propojit informace v nich uložené s grafickou částí průzkumu. Možnosti řešení a jejich vývoj zde prezentujeme na několika projektech Společnosti pro obnovu vesnice a malého města (SOVAMM)[1] a souvisejících informačních systémech Národního památkového ústavu (NPÚ).

Základním dlouhodobým projektem SOVAMM je Atlas lidové architektury Čech, Moravy a Slezska, jehož vznik umožnily dva stejnojmenné grantové projekty (Kuča – Škabrada 1997)[2]. Předmětem atlasu je vesnická a maloměstská stavební produkce, tradičně řazená do oblasti lidové architektury. Časové rozmezí je dáno pozdním středověkem až koncem období kontextuálního vývoje vesnice a její architektury v polovině 20. století. Databáze Atlasu zahrnuje dvě základní složky. Primárně byla a jsou zpracovávána data shromážděná systematickou soupisovou, průzkumovou a dokumentační činností členů SOVAMM od roku 1964. Do Atlasu přispívající členové se zabývali výzkumem a dokumentecí lidové (vernakulární) architektury již před vznikem SOVAMM a zabývají se jí individuálně i v rámci institucí odpovědných za výzkum, ochranu a rekonstrukcí památek i nadále. Atlas tak zahrnuje jak data základních inventarizací větších oblastí, tak podrobné sídelně historické průzkumy a stavebně historické průzkumy jednotlivých staveb. Souběžně s vyhodnocováním existujících poznatků byl a je prováděn další terénní průzkum v oblastech, které vyžadují doplnění.

Atlas byl zpracován podle historických zemí (Čechy, Morava se Slezskem) a v jejich rámci podle charakteristických oblastí. Oblasti byly pro tento účel zcela nově vymezeny. Určující byla přitom nejen hlediska regionalizace lidové architektury, ale i obecnější aspekty uměleckohistorické a historicko sídelní charakteristiky a objektivně existující fyzickogeografická modelace krajinného reliéfu. Systém oblastí tedy může být využíván nejen pro atlas, ale i pro sledování dalších jevů.

Základní informační jednotkou atlasu je lokalita. Hesla k ní mají jednotnou strukturu s několika variantami podle významu a počtu dochovaných staveb v lokalitě. Vesnice jsou stručně charakterizovanány jako celek, potom následuje charakteristika staveb a stručný výčet těch hodnotnějších, které mohou být popsány podrobněji. Nedílnou součástí atlasu je množství fotografické a plánové dokumentace a topologické vyznačení popisovaných lokalit v mapách.

Projekt byl průběžně zpracováván v databázovém prostředí v 90. letech minulého století oblíbeného a rozšířeného Foxpro 2.6 a jeho následníků Visual FoxPro. Databáze atlasu založená na relačním modelu obsahovala původně systém tabulek umožňujících zařazení lokality do regionu, uložení základních identifikačních údajů k lokalitě, zpracování vlastní textové části záznamu lokality a uložení dokumentace a popisných informací k ní. Klíčovým momentem v databázovém konceptu Atlasu bylo založení databáze sídelních lokalit v českých zemích CZ_Retro a zpracování prostorových dat Atlasu v prostředí geografického informačních systému (GIS)[3].

Vznik databáze CZ_Retro si vynutilo problematické napojení na státní informační systémy územní identifikace sídel a potřeba jednoznačné a trvalé – perzistentní identifikace lokalit. V počátečních fázích zpracování byly lokality Atlasu identifikovány prostřednictvím kódů základních sídelních jednotek (resp. jejich dílů). V průběhu řešení se však ukázalo, že takové projení není vhodné. Proto jeden z řešitelů Atlasu, Karel Kuča, vytvořil a dodnes spravuje a rozvíjí databázi všech sídelních lokalit charakteru vesnic, měst a městeček, která existují či existovala na území Čech, Moravy a Slezska; postupně byla doplněna o jejich čtrvti a díly. Výběrově obsahuje i některé další lokality charakteru místních částí či samot (např. izolovaně situované hrady či dvory). Každá tato lokalita je jednoznačně identifikována pomocí kódu CZ. To je stabilní číselný kód v číselné řadě 1 až 99999. Systém CZ_RETRO je nezávislý na úřední evidenci (Územně identifikační registr – UIR-ZSJ, RSO a RÚIAN), která eviduje pouze administrativně existující lokality (obce, části obce, základní sídelní jednotky, statistické obvody) a podléhá četným změnám. CZ_RETRO však obsahuje všechny podstatné identifikátory, takže umožňuje snadné propojení obou systémů.

S řešením Atlasu jsou spojeny i začátky využívání GIS pro zpracování, ukládání, analýzu a vizualizaci prostorových dat. Těmi byla v případě Atlasu polygonová (plošná) vymezení regionů a bodová identifikace lokalit.

Využití GIS pro pro účely inventarizačních a stavebně historických průzkumů se pak dále podrobněji věnovali následující dva projekty SOVAMM:

  • PK96P03OPP014 – Stavebněhistorický a urbanisticko historický výzkum NP Podyjí a jeho OP – modelový příklad GIS a systému urbanistické stability (1996–1997, MK0/PK)
  • PK99P04OPP035 – Litomyšlsko, Vysokomýtsko, soupis stávajících architektonických a urbanistických hodnot, veškeré dokumentace a pramenů, prezentace formou GIS (1999–2002, MK0/PK)

Oba projekty díky zpracovaným průzkumům přinesly i nové poznatky v oblasti historických vesnických staveb a sídel, ale zde se zaměříme na jejich technické řešení. Průzkumy byly provedeny ve třech stupních podrobnosti od inventarizace řešených území v měřítku 1:5000, přes průzkumy sídel 1:2880-1:1000 po SHP jednotlivých objektů v podrobnostech zaměření 1:100-1:50. Datový model, který byl při řešení těchto projektů navržen se vyrovnává se všemi těmito stupni podrobnosti, přičemž pro základní inventarizaci využívá bodovou identifikaci prvků, v měřítcích katastrálních map je možné jejich polygonové vymezení a v podrobnostech zameření jednotlivých objektů jsou již polygonově vymezovány konstrukce a prostory, z nichž se objekt skládá.

Tento datový model, který navržen používáme s drobnými modifikacemi doposud, je založen na principu jednotné sady geometrických částí prvků[4] s daty potřebnými pro tematické analýzy uloženými ve vnitřních atributových nebo relačně připojených tabulkách. To znamená, že prvky potřebné pro jednotlivé tematické analýzy a mapy je zapotřebí zkonstruovat (pomineme-li nezbytné aktualizace). pouze jednou, což podstatně zjednodušuje správu dat. Veškeré informace potřebné pro identifikaci prvků a tematické analýzy jsou obsaženy v tematické složce popisu prvků. Tuto tematickou složku popisu členíme na:

  • identifikační část: identifikace geoprvku, umožňující základní vyhledávání a relace s externími databázemi (katastr nemovitostí, ústřední seznam kulturních památek…)
  • základní popisnou část: architektonické a urbanistické hodnocení, stavební etapy, datování, autoři
  • časovou část: porovnání s historickými mapami a plány, změny, transfery, zánik objektů
  • vztahovou část: popis neprostorových vztahů, do nichž geoprvek vstupuje s jinými geoprvky, označení logických celků
  • regulační část: popisující limity a operace, které je možno s prvkem provádět (stav památkové ochrany, návrhy jeho změn, návrh regulace)
  • jakostní část: přesnost geometrické a tematické složky, aktuálnost

Na základě těchto atributů byly v projektech zpracovány potřebné tematické analýzy umožňující generování základních tematických map. Mimo vektorová data byla využívána i data rastrová, především mapy stabilního katastru (primárně císařské otisky) a letecké snímky, které byly pro účely projektu skenovány a georeferencovány. Standardní sada mapových projektů zahrnovala:

  • porovnání se staven zachyceným mapou stabilního katastru
  • vyhodnocení stavebně historického vývoje
  • architektonické a urbanistické hodnocení
  • návrh regulace vyplývající z výsledků SHP
  • zájmy památkové péče (zobrazení právních stavů, návrhů jejich změn, zájmových objektů)

Dobové řešení projektů mělo ovšem řadu nevýhod, která si plně uvědomujeme až s časovým odstupem. Data byla uložena lokální a jejich publikování na CD-R nebo DV-R vyžadovalo od uživatele i instalaci SW pro prohlížení a konzultaci dat. Využívali jsme přitom sice v maximální míře volně šiřitelné prohlížečky GIS dat (ArcExplorer, později ArcReader) a PDF Souborů (v tomto formátu byly ukládány elaboráty SHP), ale část SW bylo nutno vyvinout. Např. uživatelský program MAVSERVER pro vzájemnou komunikaci mezi ArcVIew a FoxPro a zobrazení MEMO položek standardu dBase v programu ArcView, který vytvořil M. Kouřil ze správy NP Podyjí. Díky tomuto programu bylo možno konzultovat obsah dlouhých textových popisů uložených v databázi přímo z mapy.

Správu a vytváření vlastních GIS dat v tomto období omezovala skutečnost, že tato data velkých měřítek nebylo možno ukládat jako bezešvá v rozsahu celého řešeného území. Dynamický vývoj SW nástrojů pro tvorbu GIS umožnil v prvních letech nového tisíciletí odstranění tohoto nedostatku. Zároveň na scénu v širším měřítku vstupují mapové služby umožňující online sdílení prostorových dat prostřednictvím internetu/intranetu. Pro laickou veřejnost se skrývají za webovými mapovými aplikacemi (webovými mapami). Je ovšem možno je s výhodou, pochopitelně podle jejich přístupnosti, kombinovat s vlastními prostorovými daty a zařazovat do vlastních mapových kompozic. V České republice je dostupných několik stovek mapových služeb počínaje základními polohopisnými podklady (katastrální mapy a základní státní mapová díla, ortofotomapa, digitální model terénu) přes staré mapy až po tematické služby věnované převážně životnímu prostředí, přírodním vědám a územně plánovacím podkladům. Jednou z institucí, která publikuje svá prostorová data online je i Národní památkový ústav.

Historie GIS na půdě NPÚ začíná rovněž v 90. letech projektem dodnes živého Státního archeologického seznamu ČR, který se stal součástí Informačního systému o archeologicým datech (ISAD)[5]. Paralelně se od roku 2001 vyvíjí Památkový geografický informační systém (dále jen PaGIS)[6], který od počátku vychází ze zkušeností již popsaných projektů SOVAMM. Díky přechodu od souborového uložení dat k formátu geodatabáze (v provopočátcích jen osobní) mohl již PaGIS pracovat s bezešvými datovými sadami. Bezešvost dat celého území ČR se stala základním předpokladem pro zajištění jejich jednotné vypovídací schopnosti a významným usnadněním pro jejich správu a aktualizaci. Škála generovaných tematických map a analýz výše popsaných byla pak rozšířena o další specializované mapy oboru památkové péče:

  • legislativní mapy (mapové přílohy výnosů, jimiž jsou prohlášeny památkové rezervace a zóny),
  • revize hranic chráněných území a ochranných pásem,
  • oborné revize a návrhy chráněných území,
  • památkové hodnocení území (podle metodiky Kuča, Kučová 2000),
  • plány zásad ochrany

Zásadním posunem pak byl vznik Integrovaného informačního systému památkové péče (dále jen IISPP)[7] v roce 2006. Cílem tohoto dlouhodobého projektu konsolidace aplikací používaných pro evidenci a prezentaci památkového fondu bylo vytvoření nového informačního systému, který by měl zajistit:

  • ukládání všech typů stávajících i nově pořizovaných dat v jednom centrálním datovém úložišti se zajištěnou bezpečností a zálohováním,
  • vytváření uživatelských aplikací umožňujících efektivní využití i průběžnou aktualizaci uložených dat v jednotném vývojovém prostředí, s možností definovat různé úrovně přístupu k datům pro interní i externí uživatele včetně veřejnosti, ideálně prostřednictvím internetu,
  • vytvoření metodických postupů a standardů pro správu, rozvoj a využívání tohoto komplexního systému.

Součástí IISPP se stal jak ISAD, tak PaGIS, který má v IISPP i specifickou úlohu ve způsobu. jakým zajišťuje prostorovu identifikaci pro další části systému. Standard pro jednotnou prostorovou identifikaci předmětů ochrany a zájmů památkové péče je shodný pro všechny aplikace postupně do IISPP začleňované. Využívá vlastní prostorové identifikátory, které umožňují pokrytí předmětu zájmu památkové péče a zohledňují časovou složku geodat. Jsou to definiční body obejtků a jejich částí, návrhové (tzv. přírůstkové) body, definiční body lokalit a polygony historických osad a jejich dílů a regiony datanáze CZ_Retro. Vazby na státní evidence a registry jsuo pak zajišťovány prostorovými relacemi prostorových identifikátorů s polygony geodat těchto registrů (od r. 2007 RSO[8], nově od r. 2015 s RÚIAN[9]), Infrńformační systém má tak zajištěnu jednoznačnou identifikaci a kontinuitu díky unikátním prostorovým identifikátorům a zároveň vazbu na aktuální údaje administrativního a územního členění státu.

V rámci IISPP postupně vznikaly nové integrované aplikace.

V roce 2007 byl spuštěn pilotní provoz tzv. Metainformačního systému (dále jen MIS)[10] Metainformační systém pro jednotné ukládání, popis a zpřístupnění digitálních nebo digitalizovaných odborných dokumentů (fotografie, mapy, plány, textové dokumenty apod.) týkajících se památek a dalších objektů zájmu památkové péče nebo obecně odborné činnosti NPÚ.

V roce 2011 pak Tritius, program pro centrální jednotnou evidenci, katalogizaci a zpřístupnění analogových dokumentačních fondů a odborných knihoven NPÚ a pro katalogizaci historických knihovních fondů ve správě NPÚ. Doplňuje jej webový katalog Carmen[11], určený k vyhledávání v těchto fondech.

Ve stejném roce byl implementován Codebook, pro běžného uživatele skrytý systém pro správu sdílených odborných číselníků, řízených slovníků a thesaurů.

Dlouhou postrádanou částí IISPP byla nová databáze a aplikace pro vedení ústředního seznamu kulturních památek (ÚSKP). Dosavadní webovou aplikaci MonumNet, prostřednictvím které byla publikována data MonumIS (údaje o národních kulturních památkách, kulturních památkách, památkách zapsaných na listinu světového kulturního dědictví UNESCO, chráněných územích a ochranných pásmech) nahradil 1.12.2015 Památkový katalog[12], který umožňuje vedení a správu popisných informací nejen k k entitám evidovaným v ÚSKP, ale i všem, které jsou obecně předmětem zájmu památkové péče ve smyslu klasického soupisu. Mezi tematickými okruhy Katalogu figuruje i lidová architektura, Čerstvě namigrovaná data z MonumIS, lokálních databází a pomocných evidencí si važádájí bezesporu ještě nějakou dobu čištění. Mezi tematickými okruhy Katalogu se přirozeně počítá i s tematem lidové architektury.

Než se dočkáme jeho publikování, můžeme nicméně s výhodou využít ta data, která již v IISPP uložena a zpřístupněna jsou. Jedná se především o dokumentaci uloženou v MIS, kde se pod uživatelskými klíčovými slovy “lidová architektura” nebo “architektura vernakulární” skývá téměř 30 000 dokumentů. Je sem systematicky na základě dohod o spolupráci ukládána i dokumentace SOVAMM. Ta by se letos ke konci roku měla dočkat publikování na portále Europena. příležitost k tomu dal projekt LoCloud[13], který je zaměřen na malé a střední instituce (specializovaná muzea, domácí muzea, veřejné knihovny, lokální archívy apod.), kterým má pomoci zpřístupnit jejich digitální data prostřednictvím portálu Europeana.

Rovněž prostorová data SOVAMM jsou ukládána v GIS části IISPP a zpřístupňována prostřednictvím mapových projektů a aplikací. Doplnění datové struktury centrální geodatabáze o datovou sadu umožňující ukládání a správu dat v podorbnostech zaměření jednotlivých objektů v roce 2014 umožnilo i začlenění dat jednotlivých stavebně historických průzkumů a jejich zpřístupnění pomocí nového mapového projektu Tematické analýzy objektů[14]. Data jsou zde zpracována ve 2,5D GIS. K dalšímu rozvoji PaGIS přirozeně patří i 3D dokumentace a v budoucnu snad i 3D GIS. Data dosud zpracovaná v 3D jsou prozatím ukládána v souborových geodatabázích. Patří k nim např. i zaměření a model výměnku čp. 97 z roku 1617 v Čisté u Litomylšle, který podle zadání SOVAMM zpracoval jako svou diplomovou práci v roce 2006 Lubomír Tláskal na ČVUT.

V době, kdy píšeme tento příspěvek je čerstvě v provozu nový Památkový katalog a s ním, jehož příprava s sebou přinesla řadu inovací v dalších částech IISPP. Do jaké míry jsou nová řešení zdařilá ukáže teprve jejich provoz. Nastoupený směr prostorového informačního systému již v předchozích letech prokázal řadu výhod, takže se do budoucnosti jejich a dat dat průzkumů a dokumentace v nich uložených můžeme dívat s oprávněým optimismem. I s ohldem na to, že systém by se v souladu s aktuálními trendy měl otevírat spolupráci a interoperabilitě s dalšími (nejen) paměťovými institucemi.

Seznam použitých zkratek:

  • CZ_Retro – databáze sídelních lokalit SOVAMM, jejímiž autory jsou ing. arch. Karel Kuča a Štěpán Mleziva
  • GIS – geografický informační systém
  • IISPP – Integrovaný informační systém památkové péče NPÚ
  • MIS – Metainformační systém pro ukládání odborné digitální a digitalizované dokumentace; součást IISPP
  • NPÚ – Národní památkový ústav
  • PaGIS – památkový geografický informační systém; součást IISPP
  • SHP – stavebně historický průzkum
  • SOVAMM – Společnost pro obnovu vesnice a malého města
  • SOVPIS – Prostorový informační systém vernakulární architektury a sídel SOVAMM

Literatura a prameny:

  • DOSTÁL, P., SYROVÁ, Z. – SYROVÝ, J. Stavebně historický a urbanisticko historický výzkum NP Podyjí a jeho OP – modelový příklad GIS a systému urbanistické stability. Brno: nepublikovaný průzkum dostupný v NPÚ, Praha, 1997.
  • EBEL, M., SYROVÁ, Z., SYROVÝ, J. – ŠKABRADA, J. Litomyšlsko, Vysokomýtsko, soupis stávajících archi­tekto­nických a urbanistických hodnot, veškeré dokumentace a pramenů, prezentace formou GIS. Brno: nepublikovaný průzkum dostupný v NPÚ, Praha, 2002.
  • KUČA, K. CZ-RETRO, retrospektivní mapový projekt historické sídelní struktury České republiky, Sborník abstraktů příspěvků ze semináře Geomatika v projektech 2010, Státní zámek Kozel 30.9.2010: 46-51 Pzeň: Tribun EU, Západočeská universita v Plzni, 2010.
  • KUČA, K. – ŠKABRADA, J. Atlas lidové architektury. Informace o grantovém projektu. [Řešitelský kolektiv: Petr Dostál, Karel Kuča, Zuzana Syrová, Jiří Syrový, Jiří Škabrada.] · Památkové listy, 1997, 12, 7-12.
  • SYROVÁ, Z. – SYROVÝ, J. Stavebně historický průzkum a jeho zpracování v geografickém informačním systému, Zprávy památkové péče 2010/70, číslo: 2, str: 137–140.
  • SYROVÁ, Z. – SYROVÝ, J. Prostorová identifikace v památkové péči. Brno, 2012: dokument dostupný z https://iispp.npu.cz/doc_admin/downloadDocument.htm?docId=64
  • SYROVÁ, Z. – SYROVÝ, J. Zpracování odborných GIS dat v podrobnostech zaměření jednotlivých objektů 1:200 – 1:25. Zprávy památkové péče 2014/74, číslo: 5, str: 319–322.
  • TLÁSKAL, L. Zhotovení měřičské dokumentace výměnku vesnické usedlosti v obci Čistá čp. 97 (Svitavy). Diplomová práce (Ing.). České vysoké učení ttechnické v Praze, Fakulta stavební. 17. 11. 2006. Dostupná online [cit. 1. prosince 2015] na WWW: http://lfgm.fsv.cvut.cz/~hodac/studenti/DP_Tlaskal/DP_Tlaskal2005.pdf
  • VOLFÍK, P. 2010a. Výzkum, vytváření a implementace Integrovaného informačního systému památkové péče – cíle a způsoby řešení výzkumného úkolu, Zprávy památkové péče 2010/70, číslo: 2, str: 86–88.

RESUMÉ

Příspěvek na příkladech projektů Společnosti pro obnovu vesnice je věnován trendům a cestám, jimiž se počítačové řešení úkolů dokumentace a průzkumů lidové architektury ubírá od 80. let 20. století. Informuje o aktuálních možnostech využití Integrovaného informačního systému památkové péče i publikování dokumentace na Europeanách v rámci projektu LoCloud.

ILUSTRACE

Syrovi_Pruzkumy-a-dokumentace_od-kartoteky-k-IS_Obr01Obr.01. Generování tematických map stavebně historického průzkumu v PaGIS; příklad Popice, okr. Znojmo.

Syrovi_Pruzkumy-a-dokumentace_od-kartoteky-k-IS_Obr02Obr.02. Vazby mezi jednotlivými částmi Inegrovaného informačního systému památkové péče; příklad nadsklepní dům čp. 260 v Mařaticích, okr. Uherské Hradiště.

Syrovi_Pruzkumy-a-dokumentace_od-kartoteky-k-IS_Obr03Obr.03. Výsledek vyhledávání ve veřejné části nového Památkového katalogu; příklad nadsklepní dům čp. 260 v Mařaticích, okr. Uherské Hradiště.

Syrovi_Pruzkumy-a-dokumentace_od-kartoteky-k-IS_Obr04Obr.04. Dokumenty z MIS na portálu Europeana; příklad nadsklepní dům čp. 260 v Mařaticích, okr. Uherské Hradiště.

POZNÁMKY

[1] Společnost pro obnovu vesnice a malého města vznikla v roce 1989 jako zájmové sdružení odborníků a zájemců o venkovské stavitelství. Jejím z hlavních předmětů jejího zájmu je vernakulární (lidová i stavitelská) architektura v prostředí českého, moravského a slezského venkova.

[2] Projekt financován z veřejných zdrojů ve dvou etapách: GA103/94/1488 – Atlas lidové architektury (1994-1996, GA0/GA) a PK99P04OPP034 – Atlas lidové architektury České republiky (1999-2001, MK0/PK).

[3] V kontextu průzkumů a dokumentace kulturního dědictví se doporučuje termín SIS (Spatial Information System), tedy prostorový informační systém (Rinaldo – Bilgin 2007).

[4] Prvek reálného světa je v GIS reprezentován geoprvkem, který má dvě základní složky popisu – geometrickou a tematickou. Geometrická zaznamenává lokalizaci prvku v prostoreu, popisuje přímo jeho geometrické vlastnosti a nepřímo jeho prostorové (topologické) vztahy s okolními prvky. Tematická popisuje jeho negeometrické vlastnosti (atributy). Každý atribut je přitom tvořen názvem vlastnosti (udávám jaká vlastnost geoprvku je hodnotou popisována a proměnnou, kterou pro daný prvek nabývá). Díky všem těmto vlastnostem GIS umožnuje nejen zobrazování prvků, ale jeho silnou stránkou je i možnost prostorových a tematických analýz.

[5] ISAD je dostupný na http://isad.npu.cz/.

[6] PaGIS, resp. jeho starší verze je dostupná na http://gis.npu.cz/; od 1.12.2015 jasou pak data PaGIS dostupná prostřednictvím nového geoportálu památkové péče na https://geoportal.npu.cz.

[7] IISPP je dostupný na https://iispp.npu.cz/

[8] Registr sčítacích obvodů a budov Českého statistického úřadu (https://www.czso.cz/csu/rso/ekatalog_gp)

[9] Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (http://vdp.cuzk.cz/)

[10] MIS je dostupný na https://iispp.npu.cz/mis/.

[11] Carmen je dostupná na http://iispp.npu.cz/carmen/.

[12] Veřejná část Katalogu je dostupná na http://pamatkovykatalog.cz/.

[13] Podrobnosti k projektu najdet na http://www.locloud.eu/Support. SOVAMM se databází CZ_Retro podílí i na vývoji Historických místopisných názvů (Historic place name service), které jsou jednou z mikroslužeb v projektu LoCloud realizovaných.

[14] Mapový projekt Tematické analýzy objektů je dostupný na http://mapy.npu.cz/flexviewers/tao/. V nejbližších době bude nahrazen novou verzi mapové aplikace na geoportálu památkové péče https://geoportal.npu.cz/.

Reklamy