Pozdrav Josefu Kynclovi

Z vánoční a novoroční pošty vybíráme vzpomínkový pozdrav sepsaný Jiřím Škabradou určený Josefu Kynclovi, kterému SOVAMM vděčí za nejedno datování:

Josef Kyncl v Sudkově Dole (i jinde)

Na konferenci o dendrochronologii, uspořádanou na počest životního jubilea ing. Josefa Kyncla v Rožnově pod Radhoštěm, jsem chtěl alespoň zaslat pozdravný text, který se měl přečíst a doprovodit několika promítanými obrázky. Shodou nešťastných okolností mě pak minula informace o datu tohoto setkání a já jsem tudíž toto předsevzetí nenaplnil. Činím tak alespoň se zpožděním v předvánočním období a doufám, že jubilant moje slova přijme jako omluvu za neúčast.

Vzpomenout jsem chtěl především na setkání v Sudkově Dole, kam jsme Josefa Kyncla pozvali v létě 1999, v prvním celistvém ročníku našeho místního působení. Sešel se tam shodou okolností s brigádou ochránců přírody, s nimiž jsem se seznámil při přednášce v jejich tehdejší klubovně ve vodárenské věži na Letné a kteří nám přijeli pomoci posekat a vyklestit velmi zanedbanou louku pod tvrzí. K pracovnímu programu J. Kyncla tak přibyly ještě večerní přednáškové hodiny, které ale byly pro nadšené a unavené pomocníky přínosné a nezapomenutelné. Ještě předtím jsme se ale seznamovali s badatelovou neobyčejnou skromností i tím, jak svou cílevědomost změkčoval půvabně roztržitými situacemi různého druhu.

Josef Kyncl v té době zřejmě budoval základnu dendrochronologických dat, opřenou o co možná obsažné soubory z historických dřevěných konstrukcí i starých stromů. Pamatuji se, že informace o souvislosti starého názvu nedalekého městečka Kamenice nad Lipou s prastarou lípou, která v místě stále existuje a roste, badatele přiměla druhý den k cestě do Kamenice nezapomenutelnou místní úzkokolejkou. Večerní dotaz na lípu vyzněl naplano, ale dověděli jsme se, že druhý den je třeba nutně vyrazit ke stromům staré aleje u Rytova, spatřeným z uvedeného vlaku. Další večerní dotaz už měl odezvu poněkud očekávanou: Jaká alej? Ale viděl jsem úžasnou … a budu tam zítra muset …

Podobně na Josefa Kyncla vzpomínají manželé Syroví, s nimiž jezdil po celá devadesátá léta datovat čerstvě objevované nejstarší vesnické domy v oblasti Vysokého Mýta, Litomyšle a Poličky. Školení o dendrochronologii s upozorňováním na zajímavé dřeviny se vždy odbývalo po celou cestu i na místě, ve starých usedlostech a jejich okolí (Zuzka Syrová vzpomíná zejména na mimořádný zájem o skládku palivového dřeva u usedlosti čp. 41 v Trstěnici). Nedůvěra vlastníků starých domů, u průzkumových a dokumentačních prací více než obvyklá, s přítomností Josefa Kyncla zázračně mizela. Kromě komunikačních schopností zřejmě pozitivně působil i jeho „úklid“ po práci, protože Josef Kyncl zarovnával vývrty dřevěnými kolíčky, jejichž zásobu si s sebou vozil. Nezapomněl je prý nikdy, na rozdíl od vrtáků, jak se jednou ukázalo až na místě.

Zmínění ochránci přírody v Sudkově Dole v létě roku 1999 bivakovali na rozestlané slámě v rozlehlé kolně. Hned vedle tohoto ležení jsme se každý večer sesedli kolem Josefa Kyncla, a napjatě poslouchali jeho poučné i zábavné vyprávění o budování naší dendrochronologie. Některé příhody byly naprosto nezapomenutelné – v textu, který se měl číst v Rožnově, jsem chtěl ctihodného kolegu na dálku vyzvat k opakování třeba některých nádherně absurdních příhod z pracovního pobytu v Sovětském Svazu (s nápovědou vojenské stanice, a kdyby to nestačilo, tak ještě konzervy).

To, že se Josef Kyncl mohl na svých cestách zcela ponořit do budování své specializace, souviselo zřejmě s mimořádně vlídným domácím zázemím. Pamatuji se, že jsem jednou od zmíněné přednášky v kolně přebíhal přes dvůr ke zvonícímu telefonu v síni. Ze sluchátka se pak ozvala paní Kynclová s dotazem, zda volá správně do místa, kde by se snad měl vyskytovat její manžel. Po kladném ubezpečení, informaci o právě probíhající přednášce a dotazu, zda mám pana Kyncla zavolat, mě paní Kynclová ubezpečila, že jí zcela stačí vědět, že je Josef v pořádku a abych se raději nezmiňoval ani o jejím telefonickém dotazu, aby si Josef zbytečně nemyslel, že něco v pořádku není (ejhle jedna z příčin úctyhodných pracovních a badatelských výsledků, dosahovaných do vysokého věku).

S poděkováním za možnost spolupráce, s přáním pevného zdraví a dalších pracovních úspěchů (za sebe i kolegy Zuzanu a Jiřího Syrových)

Jiří Škabrada

(Při čtení tohoto pozdravu se měly promítat dva obrázky z jedné z večerních přednášek Josefa Kyncla pro ochránce přírody o dendrochronologii  v kolně usedlosti čp. 10 v Sudkově Dole u Pacova v létě roku 1999.)

Související příspěvky:

Zuzana Syrová - Anýžová se představuje:

Architekt. Specializace: GIS, SHP, vernakulární/lidová architektura, hliněné konstrukce. Sekretář SOVAMM. Přítel poštolek obecných.
Příspěvek byl publikován v rubrice Sdružení, Zprávy se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.